Část II: Funguje trh s energiemi, nebo ne?

V předchozí části jsme vysvětlili, jak cenu energií určuje a ovlivňuje i to, jak ji dodavatelé získávají. Teď se dostaneme k samotné organizaci trhu jak u nás, tak z širšího pohledu Evropy i celého světa.

Základní principy trhu s energiemi

Pro začátek je důležité ujasnit si jednu věc – aby trh fungoval co nejlépe, je organizován celoevropsky jako jednotný trh. To má výhodu v tom, že trh optimalizuje výrobu celoevropsky, tj. „rezervních“ elektrárenských kapacit není potřeba tolik, jak tomu bylo v případě oddělených národních přenosových soustav. Díky tomu je optimalizována i cena. Když se na nějakém území vyskytnou technické problémy, lze chybějící výkon dovézt z okolních zemí. Toto má ale i opačný efekt – v případě, že nastanou problémy v zahraničí, ovlivní (zvýší) tyto problémy cenu elektřiny i na domácím trhu.

Pokud by všechny národní soustavy byly propojeny dostatečně silnými vedeními, všechny evropské země by měly stejnou – celoevropskou cenu elektřiny. Protože nežijeme v ideálním světě, existují v přenosových soustavách určitá úzká místa a kvůli jejich existenci mohou nastat cenové rozdíly v jednotlivých zemích.

Trh je celoevropský a mezinárodní a je naprostým nepochopením tržních mechanizmů domnívat se, že lze pro Českou republiku získat nějakou výjimku v podobě levné energie. Nelze hovořit ani o tom, že když bude dostatek levných výrobních kapacit v České republice například rozšířením kapacit jaderných elektráren, že to bude mít pozitivní vliv na vývoj ceny energií.

Určitě je to lepší ze strategických důvodů, ale tato „levná“ elektřina nalezne uplatnění na evropském trhu a bude napomáhat ke snížení celoevropské ceny elektřiny, nikoliv jen té české. Pro energie zde platí stejné tržní mechanizmy například jako pro auta, oblečení, potraviny a téměř cokoliv, co si kupujete pro pokrytí svých životních potřeb.

Velkoobchodní trh byl vytvořen tak, aby podporoval výrobu v ekonomicky nejefektivnějších zdrojích. Stranu dodávky tvoří výrobci, kteří nabízejí svoji elektřinu za variabilní náklady spojené s výrobou. Stranu poptávky tvoří obchodníci, kteří zajišťují dodávky elektřiny pro své zákazníky. Cena je stanovena průsečíkem nabídky a poptávky, protože je pro výrobce stále výhodnější vydělat alespoň nějakou marži nad variabilní náklady než nevyrábět a nevydělat nic. Proto je výsledná cena vlastně určena variabilními náklady nejdražšího zdroje, který je potřeba provozovat, aby celá soustava uspokojila veškerý objem poptávané elektřiny.

Proč aktuálně ovlivňuje cena plynu cenu elektřiny?

Momentálně lze uspokojit celkovou poptávku po elektřině pouze při participaci plynových elektráren, které mají díky ceně plynu nejvyšší variabilní náklady, je cena elektřiny defacto určena cenou plynu.

Vzhledem k imperiální politice Ruska a převládající nejistotě ohledně dodávek zemního plynu z této země je cena evropského plynu vysoká a tudíž je i vysoká cena elektřiny. Základním smysluplným řešením současné energetické krize je vyřešit otázku zásobování Evropy zemním plynem od alternativních dodavatelů nebo nahradit výrobu elektřiny ze zemního plynu jinými zdroji energie. Současná snaha dodavatelů jde oběma těmito směry, avšak první viditelné důsledky uvidíme až v řádu měsíců či let.

Evropa v minulosti, možná naivně, vsadila na korektní obchodní vztahy s Ruskem. Dodávky plynu z Ruské federace umožňovaly pohodlný život s levnými energiemi. Evropští leadři tímto krokem strategicky podcenili závislost na jednom dodavateli a za tuto strategickou chybu nyní platíme zvýšenými cenami. Jakmile dojde k diverzifikaci dodavatelů, obnovení normálního tržního prostředí či nalezení vhodných alternativ výroby elektřiny, stanou se energie automaticky lacinější.

Zastropování cen – cesta ven, nebo slepá ulička?

Ceny elektřiny či plynu lze prakticky velmi těžko „zastropovat“. Pokud bychom tak neučinili, znamenalo by to, že by někteří spotřebitelé zůstali bez elektřiny. Stejně tak provádět zásadní strukturální zásahy do principů fungování trhu může mít fatální důsledky.

Vlivem obchodní historie a z toho vyplývajících závazků mohou zásahy vyvolat sérii bankrotů jednotlivých subjektů trhu a dostat společnost a ekonomiku do ještě větších problémů, než máme nyní. Mohlo by vlivem nefunkčnosti jednotlivých subjektů zabezpečující dodávky dojít k jejich totálnímu narušení a rozpadu dodavatelských sítí. Pád společnosti Bohemia Energy v roce 2021 způsobil veliký chaos na trhu, avšak v tomto případě mluvíme o riziku selhání celého systému a problému složitějším o několik řádů.

Existence trhu poskytuje cenovou transparentnost a optimalizaci ceny při vyrovnávání nabídky s poptávkou. Tento princip lze jen velmi těžko nahradit, aniž by se řešení neudělalo na celoevropské bázi. Možná existují nějaká dílčí specifická řešení, o které se například pokusilo Španělsko, ale současnou energetickou krizi to rozhodně nevyřeší.

Odpověď na otázku, zda trh funguje

Jak se pozná, že je trh funkční? Základem je, že jste na něm schopni koupit danou komoditu a že jediným kritériem je cena. Takový trh při všech stávajících omezeních stále ještě v Evropě máme. Fungující trh je takový, na kterém nedojde vlivem realizace transakcí „v rozumných objemech“ k výraznému posunutí ceny. Takto definovaný rozumně fungující trh již v Evropě bohužel nemáme, protože jeho celková likvidita vlivem vzrůstu cen a s tím souvisejících rizik utrpěla.

Přesto je trh stále funkční a je schopen řešit současný nedostatek energií, byť prostřednictvím vysokých cen. Hlavním zájmem českých a potažmo evropských leadrů by mělo být vyřešení a ztransparentnění toku zemního plynu do Evropy od jednotlivých producentů, což jediné pomůže navrátit trh do normálu a burzy s tímto mohou velmi dobře pomoci.