Klesnou už konečně ceny energií? Zeptali jsme se analytika Kamila Chvátala z energetické burzy PXE, a.s.

Otázku v nadpisu si pokládáme při každé platbě za energie. Je reálné, že v dohledné době ceny elektřiny a plynu klesnou? Tentokrát jsme k rozhovoru pozvali analytika Kamila Chvátala z PXE. V pražské energetické burze se věnuje analýzám energetického trhu a také dalším odvětvím energetiky, jako jsou výrobní kapacity elektráren nebo obnovitelné zdroje.

Obchodování na velkoobchodním energetickém trhu je pro většinu lidí dost neuchopitelný pojem. Mohl byste ho zjednodušeně popsat?

Trh s energiemi se v zásadě chová jako jakýkoliv jiný trh s komoditami, ale ovlivňuje do značné míry i ostatní trhy. Výrobní firmy, spedice, retail, potravinářství…všechno je závislé na cenách velkoobchodních trhů. V první řadě jsou takovéto silné komodity například ropné produkty, dále plyn, elektrická energie, emisní povolenky a zemědělské produkty jako například máslo a mléko. Velkoobchodní trhy dávají možnost jak producentům, tak odběratelům zajistit si riziko na následující roky. Pokud máte stálou produkci elektřiny nebo třeba másla, je pro vás výhodné znát cenu svého produktu na několik let dopředu. Můžete potom lépe řídit svoji výrobu a obchodní strategii v delším časovém horizontu.

Energetické trhy stále buď zdražují,nebo stagnují na vysokých cenách. Mohl byste popsat, čím je to primárně způsobeno?

Základním důvodem je samozřejmě nepříznivá situace na trhu s plynem. Do ceny energetických komodit se propisuje celá řada faktorů. Pokud bych začal u elektrické energie, zásadní je aktuální evropský energetický mix. Vstupní komodity jsou to, co určuje cenu elektřiny na spotovém trhu.
Evropa se od roku 2020 potýká s poklesem přítoku plynu, a to zejména z Ruska. Obchodníci byli dlouhodobě zvyklí na přebytek fyzického plynu, proto se neuzavíraly dlouhodobé smlouvy a plyn se nakupoval na krátkých kontraktech. Pocovidový ekonomický růst ale vše změnil. Od té doby cena elektřiny, plynu i dalších komodit stabilně roste.

Kontrakt na dodávku elektřiny v roce 2023 (DEBYc1 - Reuters)

Problém s růstem cen energií je tedy omezený pouze na Evropský region, nebo nějak ovlivňuje i zbytek světa?

Poptávka po plynu se razantně zvýšila napříč globálním trhem. Silný nárůst jsme zaznamenali nejen v Evropě, ale zejména v Asii a Latinské Americe. Konflikt na Ukrajině pak posloužil Rusku jako další záminka ke snížení toků plynu do Evropy a prohloubil tak energetickou krizi, ve které se aktuálně nacházíme.
Dlouhodobá geopolitická výhoda Evropy v podobě levných ruských komodit se tak ze dne na den změnila v noční můru. Letos se ještě přidala nucená odstávka francouzských reaktorů, které aktuálně vyrábí 10 000 MW méně oproti minulému roku. To je pro představu více než 2x instalovaný výkon jaderných bloků v ČR. Svou roli hraje i změna klimatu a příchod elektromobility.

Situace je tedy stále dost nejistá. Jak daleko myslíte, že ještě může zdražování dojít?

Co se týče inflace, tak ta tu pravděpodobně bude dokud bude fungovat finanční systém jak ho známe. Každopádně míra inflace by podle mého názoru měla začít brzy zpomalovat. Aktuálně jsme za červen v ČR meziročně na 17,2 %. To není dlouhodobě udržitelné.
Bohužel je dost pravděpodobné, že spousta firem ještě se zvýšením cen bude nějaký čas vyčkávat, a to zejména do dalšího vyúčtování vstupních nákladů nebo do konce roku. Proto bychom se měli na krátkodobý nárůst cen ještě připravit.
Co se týče cen energií, ani ty nebudou růst do nekonečna. Jen od začátku roku 2022 elektřina na rok 2023 připsala více než 200 %. Tyto ceny jsou pro řadu podniků likvidační a většina větších podniků má fixace na 2–3 roky. Tyto smlouvy brzy skončí a budou se muset přefixovat. Dle mého názoru je pravděpodobné, že část podniků toto období nepřežije a poptávka po energetických komoditách začne kvůli vysokým cenám klesat.
Energetika reaguje se zpožděním podobně jako trh s nemovitostmi, proto prozatím žádná větší reakce v podobě poklesu cen neproběhla.

Zmínil jste vysokou inflaci. K čemu by mohl její další nárůst vést ?

Vysoká inflace bohužel v ekonomice a obecně ve společnosti vytváří nestabilitu. Centrální banky se aktuálně snaží tlumit poptávku pomocí zvyšování úrokových sazeb, které byly dlouhé roky na nízkých úrovních. Mnoho běžných občanů vzhledem k vysokým úrokům nebude schopných dostát svým závazkům. Růst insolvencí můžeme sledovat už dnes. Kombinace vyšších sazeb a nižšího ekonomickému růstu obvykle vede ke zvýšení nezaměstnanosti a utlumení poptávky po energiích, produktech a službách. Aktuální situace je ještě mnohem zajímavější, zejména z toho důvodu, že firmy mají největší finanční rezervy v historii a je možné, že případné snížení tržeb se pokusí ustát.
Na trhu panuje silná poptávka po pracovnících všeho druhu, proto si myslím, že firmy se budou snažit propouštění předejít a zároveň zaměstnancům dorovnat “ztrátu” v podobě inflace. Otázkou samozřejmě zůstává, jak dlouho firmy pokles poptávky ustojí.
Speciálním faktorem je další možná nastupující vlna covidu, která by mohla znovu zpomalit globální obchod a tím poptávku utlumit.
Další věcí, o které se v poslední době moc nemluví je prohlubování rozdílů mezi nižší a vyšší sociální třídou. Inflace tyto nůžky ještě více rozevřela a vytváří nestabilitu ve společnosti. Stačí se podívat na první politické prohry spojených koalic napříč politickým spektrem a obávám se, že další budou následovat. Vysoké ceny energií zařadí část společnosti do tzv. energetické chudoby a bude třeba, aby stát rychle reagoval a této skupině občanů pomohl.

Ve které oblasti je teď situace horší, u elektřiny nebo plynu?

Situace je napjatá u obou komodit, ale původ všech problémů je zásobování plynem. Je to sezónní komodita, už teď víme, že následující zima bude pro Evropu velmi náročná. Je pravděpodobné, že v oblasti plynu budeme hrát hru na kočku a myš, kdy Rusko bude nadále využívat svého postavení dominantního dodavatele plynu do Evropy, aby prosadilo své politické a ekonomické zájmy.
Evropská energetika se bohužel v tuto chvíli bez ruských komodit obejde jen velmi těžko, a nebo za vysokou cenu. Jedná se nejen o plyn ale i ropu a zemědělské plodiny. Trh s LNG je také omezený a Evropa zde doposud figurovala jen omezeně. Aktuálně do Evropy proudí rekordní objemy LNG. Zaznamenali jsme rostoucí poptávku z Asie, která se doposud potýkala s covidem, což Evropě v určitém smyslu pomohlo. Je možné, že začátkem září bude velká část LNG opět přesměrována do Asie. Výroba elektřiny, jak jsem již zmínil, je taktéž pod tlakem.

Nemůžeme si v Evropě pomoci zajištěním energií z vlastních alternativních zdrojů energie?

Chaotický odklon od výroby z fosilních zdrojů a nejasná strategie ohledně jaderných zdrojů situaci rozhodně nepomáhá. Je třeba dodat, že jaderné zdroje mají pouze omezenou životnost a v horizontu dalších desetiletí je celkem jisté, že část bloků bude odstavena, což sníží výrobu v síti a v kombinaci s plánovaným rozvojem elektromobilů bude výkon chybět. Obnovitelné zdroje prozatím tvoří jen malou část energetického mixu a navíc poslední rok velmi málo fouká. Evropa má v oblasti OZE velmi ambiciózní cíle. Zůstává zde ale mnoho neznámých, třeba v oblasti skladování nevyužité energie.

Představme si scénář, že by se tok ruského plynu do Evropy zastavil. Co by následovalo?

Hlavní prioritou by bylo udržení tlaku v rozvodné síti a zajištění dodávek klíčovým odběratelům, jako jsou třeba nemocnice. Pokud by tlak klesl, zpětné natlakování plynové soustavy by v Praze mohl trvat i několik měsíců. Jako první by se pravděpodobně odpojila průmyslová a chemická výroba. Je možné, že by se zároveň nastoupilo na řízený rozvrh odběru. Toto je ale nejzazší scénář, který doufejme nikdy nenastane.

V nedávné době poměrně výrazně změnil ceníky jeden z největších dodavatelů energií, firma E.ON. Můžeme se něčeho podobného obávat i u ostatních velkých dodavatelů?

Ano, je pravděpodobné, že ceny pro koncové odběratele budou i nadále stoupat v krátkodobém horizontu. Pokud se podíváme na ceny energií v dlouhodobějším horizontu, roky 2024 a následující jsou výrazně nižší než dodávka 2023. Velcí dodavatelé se snaží ceny upravovat postupně.

Jaké jsou vaše prognózy vývoje, dočkáme se v dohledné době nějaké stabilizace cen?

Hlavní faktory, které v našich prognózách sledujeme, jsou možnost diverzifikace dodávek plynu do Evropy a znovuobnovení výroby ve Francii. Zároveň očekáváme snížení spotřeby elektřiny a plynu v Evropě, což by mělo mít na ceny pozitivní dopad.
Aktuální cena české elektřiny na dodávku v roce 2023 se pohybuje okolo 400 EUR/MWh, což není dlouhodobě udržitelné. Z historických událostí víme, jak tyto parabolické pohyby končí, jsou to velmi silné cenové propady. Jeden takový propad nás čeká i tentokrát, akorát nikdo nedokáže přesně říci, kdy nastane.
Je také nutné říci, že na hodnoty z roku 2019/2020 se pravděpodobně už nikdy nepodíváme.