Rozhovor s Davidem Kučerou, generálním sekretářem PXE o situaci na energetickém trhu

POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. ( neboli PXE) je energetická burza specializující se na energetické trhy střední a jihovýchodní Evropy. A právě v čele PXE stojí David Kučera, kterého jsme se ptali na to, proč vznikla tak nepříznivá situace na energetickém trhu a jaký bude podle něj další vývoj.

Můžete pro čtenáře shrnout, proč energie v loňském roce tak prudce zdražily?

Ceny elektrické energie začaly zdražovat od listopadu 2020, počátek je tedy už v předloňském roce. Prvotním impulsem tohoto trendu byla zvyšující se cena CO2 povolenek, kterou vystřídal růst ceny plynu.

V zimě 2020/2021 byla evropská spotřeba krytá z velké části ze zásobníků zemního plynu, které se za normálních okolností plní plynem v průběhu léta tak, aby se pokryla vyšší spotřeba v průběhu zimních měsíců. Nicméně v průběhu zimy 2020/2021 byla vyčerpána abnormálně velká část zásob plynu a tato zásoba nebyla v průběhu léta 2021 doplněna a v následném zimním období 2021/2022 byl evropský trh extrémně závislý na dodávkách plynu z Ruska.

Když se podíváme se na průběh obchodování na platformě společnosti Gazprom a dáme si toto do souvislostí se stavem naplněnosti evropských zásobníků, lze zpětně dovodit, že toto nebyla náhoda. Situace na trhu tak byla v minulosti zřejmě záměrně připravována ze strany Ruska v souvislosti s plánovanou válkou na Ukrajině.

Jak ovlivňuje cena plynu cenu elektřiny? Proč zdražuje obojí?

V současné struktuře výrobních kapacit elektrické energie je cena plynu určujícím faktorem pro cenu elektřiny. Velkoobchodní trh funguje na principu nabídky a poptávky. Nabídková křivka je zjednodušeně tvořena nákladovými cenami jednotlivých elektrárenských bloků a za stávajícího stavu trhu protíná křivku poptávky v bodě, kdy poslední tzv. závěrná elektrárna je elektrárna plynová. To znamená, že variabilní náklady na provoz plynové elektrárny, což jsou zejména aktuální náklady na palivo, určují cenu elektrické energie. Pokud nám tedy zdražuje zemní plyn, logicky pak i musí zdražovat elektrická energie.

Na velkoobchodním trhu s energiemi se pohybujete dlouhou dobu, můžete alespoň odhadovat jaký bude další vývoj celé situace?

Aktuálně je prognóza dost problematická. Je jasné, že takto vysoké ceny nemohou dlouhodobě vydržet, protože dnešní cenová hladina elektřiny je například vyšší než její výroba v nově stavěných fotovoltaických elektrárnách - tudíž by při dostatečné masivní investici do těchto zdrojů mělo dojít k snížení cen, což je ale otázka několika let.

Další vývoj cen bude v krátkodobém horizontu záviset na vývoji války na Ukrajině a vztahu Evropy vůči Rusku. Evropa musí změnit status quo na trhu s plynem – dokud budeme čistě závislí na dodávkách z Ruska, ceny se budou odvíjet od chování Ruské federace. Je třeba zvýšit nabídku dovozu plynu z jiných destinací, aby bylo dosaženo uklidnění situace.

Ceny by se samozřejmě také poklesly, kdyby došlo k uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a obnovily se normálnější politické a ekonomické vztahy s Ruskou federací.

Je možné, že Rusko v dohledné době změní svůj přístup?

Myslím, že je i v zájmu Ruska, aby se situace co nejdříve uklidnila. Pokud bude tento stav trvat příliš dlouho, Evropa najde řešení svého momentálního energetického deficitu (třeba právě investicemi do již zmíněných fotovoltaických zdrojů) a Rusko nebude mít do budoucna pro svůj plyn odběr. To bude mít fatální dopad na ekonomiku a fungování této země. V každém případě, krátkodobé řešení je v rukou politiků a časový rámec lze jen velmi těžko odhadovat.

Jaké jsou možnosti, pokud by ČR (a případně i další státy EU) přestaly odebírat plyn z Ruska? Existují vůbec nějaké alternativy?

Alternativ existuje řada. Evropa je dnes na ruském plynu celkově závislá zhruba ze 40 % – čím východněji jdeme, tím vyšší závislost. Nadcházející zimu lze přežít i bez dodávek ruského plynu, ale za cenu velmi komplexního a celoevropsky koordinovaného přístupu. Muselo by se pozastavit odstavování jaderných elektráren a elektráren na fosilní paliva, zrychlit instalaci nových obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě by přišly na řadu i úspory ve spotřebě, což kvůli vysokým cenám beztak očekávám.

Zemního plynu je celosvětově k dispozici dostatek, Evropa má spíše logistický problém, a to jak ho dostat ke spotřebitelům. Proto by se měly urychleně vybudovat terminály na zkapalněný zemní plyn a upravit zbývající transportní infrastrukturu tak, aby Evropa nebyla na ruských dodávkách závislá.

Dá růst cen energií nějak zastavit? Mohla by vláda například zastropovat ceny?

Růst cen se dá zastavit odstraněním příčin růstu, a to je očekávání nedostatku této komodity v budoucnosti. Toho lze dosáhnout principiálně dvěma způsoby: (1) již zmíněnou diverzifikací logistiky zásobování Evropy z různých zdrojů anebo (2) vítězstvím Ukrajiny ve stávajícím konfliktu s Ruskou federací, zastavením bojů, dosažení rozumné mírové dohody a tím i navrácení ekonomických vztahů do víceméně normální podoby.

Administrativní způsob, jakým je například zastropování cen, je teoreticky možný, ale proveditelný pouze pro státy, kde je relativní nadprodukce energie. Vzhledem k tomu, že evropský trh s energiemi je opravdu celoevropský, jakýmkoliv takovýmto opatřením způsobíte daleko větší problémy (v podobě vyšších cen) někomu jinému. V krajním případě se může stát, že některá deficitní země nebude mít dostatek energií a bude muset přistoupit ke krácení spotřeby.

Toto bude mít samozřejmě dopad na mezinárodní úrovni v orgánech EU. Navíc je tato politika krátkozraká. To lze ostatně dokumentovat právě na příkladu ČR. Operátor elektrické přenosové soustavy předpokládá, že ČR by se už v horizontu tří let mohla stát z exportní země zemí importní, což by v tomto horizontu mohlo znamenat výrazné zdražení elektřiny anebo i případnou regulaci spotřeby a zásobování ČR zemním plynem je též závisle na fungujícím velkoobchodním trhu.

Existuje tedy nějaká cesta, jak se s aktuální situací vypořádat tak, aby nedošlo na nejhorší scénáře jako je například právě regulace spotřeby?

Nejčistším řešením je to, které se momentálně snaží uplatňovat česká vláda, tj. poskytnout selektivní státní podporu těm subjektům, které ji potřebují. Jakmile se situace na trhu s plynem uklidní, ceny se opět vrátí na rozumnou úroveň. Trh s energiemi dlouhodobě funguje velmi dobře, pouze v extrémní situaci, v které se nyní nacházíme, generuje extrémní ceny. EU je postavena na principech tržní ekonomiky a neměli bychom tyto fungující principy měnit jenom proto, že si někdo chce uspokojit své imperiální tužby.