Rozhovor s manažerem Jaroslavem Severinem o dopadu energetické situace na města a obce

Jaroslav Severin působí v energetické burze POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. (ve zkratce PXE), která se specializuje na energetické trhy střední a jihovýchodní Evropy. V následujícím rozhovoru jsme diskutovali o dopadu energetické situace na města nebo obce a o budoucím vývoji aktuálních cen.

Můžete nám na začátek shrnout, jakou funkci v PXE zastáváte a jaké jsou vaše zkušenosti na trhu s energiemi?

Pracuji v obchodním oddělení burzy PXE a mojí specializací je trh koncových odběratelů. Moje práce obnáší komunikaci se zákazníky z veřejného i soukromého sektoru a dodavateli na tomto trhu. V energetice působím celou svou profesní kariéru. V průběhu 20 let jsem měl možnost poznat fungování velkoobchodního trhu a trhu pro koncové odběratele z pohledu dodavatele i pracovníka energetické burzy.

Vaším oborem je obchodování s energiemi, které se týká větších subjektů jako jsou například města a obce. Víme, že občany zdražování zasáhlo velmi silně. Jaký ale mělo zdražování dopad na města nebo obce?

Zdražování energií zasáhlo nebo brzy zasáhne všechny odběratele. Výjimkou jsou subjekty se zafixovanou cenou na několik let dopředu. Bohužel tyto fixace pomalu končí a odběratelé postupně čelí skokovému zvýšení cen elektřiny nebo zemního plynu.

Na hospodaření měst a obcí má zdražení energií negativní dopad tak jako na nás všechny. Finance potřebné na zvýšené výdaje spojené s energiemi musí město nebo obec najít ve svých rozpočtech, rezervách nebo na úkor jiných výdajů. Soukromé společnosti mohou částečně přenést zvýšené výdaje do ceny svých produktů. Veřejný sektor ale takovou možnost většinou nemá, nebo ji má velmi omezenou. Města a obce, stejně jako jiné subjekty, čelí skokovému nárůstu výdajů za energie v porovnání s předchozími roky. Obávám se ale, že máme to horší ještě před sebou. Pokud nedojde k výrazné změně situace, tak příští rok bude meziroční skok mnohem výraznější a zasáhne více subjektů. Někteří spotřebitelé se zkouší přizpůsobit situaci a realizují energeticky úsporné projekty nebo mění přístup pořízení energií.

O kolik pro ně energie zdražily a dotklo se jich ukončení činnosti některých dodavatelů?

Výše meziročního zdražení cen energií je velmi individuální a téměř pro každého různá. Záleží na nákupní strategii. Rozhodujícím faktorem je zafixovaná cena komodity. Uvedu na příkladu.

Komu skončila fixace na konci roku 2021 a čekal s jejím prodloužením do podzimu, tak dopadl mnohem hůře než ten, kdo si zajistil novou smlouvu už loni na jaře nebo dříve. Rozdíl byl v desítkách procent. Pokud někdo uzavřel na podzim 2021 novou smlouvu na rok, letos ho čeká další zdražení.
Stále vidíme skupinu odběratelů se zafixovanou cenou z roku 2020 na další 3 roky, a těch se zatím zdražení nedotklo. S největší pravděpodobností je ale čeká šok při sjednávání ceny na další období od roku 2024.
Spousta měst a obcí se naučila využívat postupné fixace ceny, kdy rozložením fixace ceny do více okamžiků eliminují riziko uzavření kontraktu v jeden okamžik. Všechny tyto faktory způsobují, že nemůžeme paušálně srovnávat jednotlivá města a jejich meziroční nárůsty výdajů na energie.

Co se týče ukončení činnosti některých dodavatelů, tak musím konstatovat, že žádný kontrakt uzavřený prostřednictvím našeho komoditního trhu nebyl z tohoto důvodu ukončen. A žádný náš odběratel neskončil v režimu dodavatele poslední instance (DPI). Vliv ukončení činnosti některých dodavatelů jsme tedy vnímali spíše přes odběratele. Ti se na nás v této složité době obraceli s požadavkem na vysoutěžení nového dodavatele, protože původní kontrakt jim skončil. Vzhledem k vývoji trhu se ale nové kontrakty uzavřely za výrazně vyšší ceny. Takže i odběratelé s původně dobře zafixovanou cenou čelili výráznému a neočekávanému nárůstu cen energií.

Myslíte, že se dražší energie dotkly jednotlivých občanů měst (samozřejmě mimo to, že jsou dražší pro všechny). Například tím, že by města musela omezit veřejné osvětlení nebo městské akce?

Města, která už pro své objekty a organizace odebírají dražší elektřinu nebo plyn, musí na situaci reagovat. Hledají možnosti i cesty, kde ušetřit, nebo případně přenést část nákladů na odběratele.

Zdražení ceny plynu se určitě projevilo v cenách tepla od městských tepláren. U dopravních podniků, které čelí zvýšeným nákladům za elektřinu (tramvaje, trolejbusy), plyn (CNG autobusy) i pohonné hmoty (autobusy), je ve hře zvýšení cen jízdného nebo škrtání dopravních spojů. To má další dopad na občany. Stejně tak může být tématem vstupné na sportoviště. Zejména pro aquaparky, sportovní haly a zimní stadiony tvoří výdaje na energie velkou část nákladů.

Některých opatření si ani běžný občan nevšimne. Nezaregistruje, že kvůli vyšším nákladům na energie nezbylo v rozpočtu např. na opravu chodníku nebo nové dětské hřiště.

Tak jako finanční dopad zvýšení cen energií je v různých městech odlišný, tak i řešení situace je často rozdílné. Vidíme případy měst, kde se jedná o optimalizaci zmíněného veřejného osvětlení. Někde to řeší vypínáním v nočních hodinách. Jinde hledají úspory v modernizaci. Opět jde o financování těchto investic. Častým tématem je dnes fotovoltaika a její instalace na městských objektech. Všechny investice mají díky vyšším cenám komodit rychlejší návratnost.

Jaké jsou podle Vás vyhlídky na následující období? Máme naději, že se situace zlepší?

Predikovat dnes vývoj cen energií na následující období je velmi složité. Posledních několik let jsme si užívali velmi nízkých cen a návrat na takovou úrovně není příliš reálný.

Ceny energií jsou výrazně ovlivněny mixem politicko-ekonomicko-klimatické situace. Válečný stav na Ukrajině přináší na trhy značnou nejistotu a ukončení konfliktu by bylo nadějí pro cenový pokles. Stejně tak jako se ekonomický cyklus pohybuje ve vlnách, tak i ceny energetických surovin na tento cyklus reagují. V případě ekonomické recese v Evropě nebo ve světě by došlo ke snížení aktuálních vysokých cen.